Muž s širokým obličejem hraje pod širým nebem na modrou harmoniku a měch má roztažený přes střed obrazu. Štíhlá žena v bílých šatech se k němu zleva naklání, rudé vlasy jí vlají do strany, a muži na hlavě stojí, jako by to byla ta nejsamozřejmější věc na světě, malý hnědý kozel. Země je teplá okrová, pás kopců za nimi přechází z fialové do zaprášené růžové. Harmonikáře namaloval Roman Zuzuk olejem na plátně v roce 2007, 50 na 55 centimetrů. Naivní kresba i ta pohádková logika, kde kozel může jen tak jezdit muzikantovi na hlavě, jsou pro něj typické.